VENEZUELA (Isla de Margarita, Los Roques, Canaima) - Radim Svěchovský 01/2013
Isla de Margarita - měření teploty a vzdušné vlhkosti
Ve Venezuele jsem strávil dva týdny v lednu 2013. Většinu času celého pobytu jsem strávil na ostrově Isla de Margarita Island, abych se mohl seznámit s životním prostředím dvou druhů Gonatodů - Gonatodes vittatus vittatus a Gonatodes sp. Isla de Margarita (Gonatodes machelae).
Můj hotel byl situován v severní části ostrova Margarita blízko pobřeží (nad. výška cca 40 m). Vlhkost vzduchu a teplotu v místě pobytu jsem pravidelně měřil dvakrát resp. třikrát denně, abych zjistil jaké jsou hodnoty teploty a vlhkosti v této nížinné, moři otevřené a větrné oblasti, která spíše odpovídá přirozenému prostředí druhu Gonatodes vittatus vittatus. Bohužel bylo pro mě organizačně neschůdné získat podobnou sadu měření vzdušné vlhkosti přímo z parku Cerro el Copey. Národní park byl vzdušnou čárou vzdálen přibližně 15 - 20 km od mého hotelu a musel jsem využít služby české (!) taxikářky abych se dostal do parku.
Denní a noční teploty na tomto Venezuelském ostrově jsou poměrně stabilní, v průběhu celého roku příliš nekolísají. Maximální denní teploty naměřené v období 14/01 - 20/01/2013 byly v rozmezí 29 - 31°C a v noci teploty klesaly na 24 - 25°C. Protože denní teploty nepřekročily v měřeném období hodnotu 30°C/31°C nezaregistroval jsem ani jeden den s nesnesitelnou teplotou tak jak ji známe ze středozemních nebo severoafrických zemí.
Z chovatelského pohledu jsem byl docela překvapen jak relativně nízká denní vlhkost vzduchu je na ostrově. K mému překvapení byly prakticky každé ráno vidět na obloze malé mraky, avšak tyto se obvykle z oblohy vytratily ještě před polednem. Také se zde vyskytovaly poměrně často noční nebo ranní krátké dešťové spršky. Nicméně, naměřená vlhkost (měřeno pravidelně ráno, odpoledne a večer v období 07/01 - 19/01/2013) byla přesto poměrně stabilní, a to 53% - 66%. Lehce zvýšená byla hodnota vzdušné vlhkosti, kterou jsem naměřil během krátkých deštíků nebo bezprostředně po nich (70% - 72%). Avšak i takto zvýšená vlhkost vzduchu spadla docela brzy dolů k obvyklým hodnotám (méně než 65%).
Na ostrově jsem si zorganizoval a také absolvoval dvě návštěvy Parque Nacional Cerro El Copey, abych viděl typické prostředí druhu Gonatodes sp. Isla de Margarita (Gonatodes machelae). Park pokrývá nejvyšší kopec ostrova s názvem Cerro el Copey, který je zalesněný a porostlý křovinatým porostem. Pokud vím, tento uvedený druh Gonatododa je endemitem vyskytujícím se jen ve zmíněném národním parku a v pevninském parku Parque Nacional Península de Paria. V tomto parku Cerro el Copey jsem také dvakrát změřil vlhkost vzduchu. Jednotlivé naměřené hodnoty vlhkosti během mých návštěv NP (slunečno, nad. výška cca 650 m) byly 65% resp. 73%. Při návštěvách parku jsem nebyl úspěšný a nakonec jsem druh Gonatodes machelae v parku nenalezl.
Vjezd do národního parku Cerro el Copey (modrá cedule vlevo)
Stromy Copey typické pro tuto část ostrova
Souostroví Los Roques
Druhý, jen 36 hodin trvající, letecký výlet jsem si zaplatil, abych zjistil jaké jsou životní podmínky druhu Gonatodes vittatus roquensis.
Letecký pohled na část venezuelského souostroví Los Roques.
Frekvence letů a denní počet návštěvníků souostroví jsou velmi omezené z důvodu ochrany nádherné přírody národního parku Los Roquensis.
Vstupenka do parku
S výjimkou hlavního ostrova Grand Roque všechny další ostrovy souostroví byly zcela rovinaté a ne příliš porostlé nízkým křovinatým porostem. Všechny ostrovy byly slunečné a otevřené karibskému moři. Potvrzený výskyt druhu Gonatodes vittatus roquensis mám pouze z hlavního ostrova Grand Roque, bohužel ani na tento endemický druh jsem na hlavním ostrově nenarazil.
Charakteristický křovinatý podrost ostrovů Los Roques.
Naměřená vlhkost vzduchu na hlavním ostrově byla ve dvou dnech návštěvy 60% resp. 62%. Tyto dvě naměřené hodnoty dobře korespondují s požadavky druhu Gonatodes vittatus (nižší ve srovnání s jinými druhy gonatodů).
Národní park Canaima
Třetí místo, které jsem navštívil (park Canaima, pevninská Venezuela blízko Brazilských hranic) je přirozeným prostředím pro další tři druhy Gonatodů - Gonatodes annularis, Gonatodes humeralis a Gonatodes alexandermendesi. Na tomto místě jsem vlhkost vzduchu během mého pobytu neměřil, ale toto místo bylo bezesporu nejvlhčím místem z míst, které jsem ve Venezuele navštívil a splňovalo všechny charakteristické znaky typické pro deštný prales.
© 2014 Radim Svěchovský